Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mikroreologie biokoloidních systémů
Hnyluchová, Zuzana ; Omelka, Ladislav (oponent) ; Kráčalík, Milan (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Cílem předložené dizertační práce bylo důkladné studium pasivních mikroreologických technik, jakožto nových metod pro možnost charakterizace viskoelastických vlastnosti látek, které vykazují jisté výhody či možnosti poskytnou doplňkové informace k dlouhodobě využívané klasické reologii. Z široké škály pasivních metod byly během přípravy dizertační práce v praxi zavedeny a využity jednočásticová video - mikroreologie s vyhodnocením pomocí IDL softwaru, mikroreologie založená na rozptylu světla – DLS mikroreologie a FCS mikroreologie. Navíc byl také vytvořen skript v prostředí Matlabu pro jednoduché vyhodnocení viskozity vzorku z velmi malého objemu. Aplikovatelnost těchto metody byla zkoumána u nejrůznějších biokoloidních systémů jako jsou roztoky či gely kyseliny hyaluronové, ke studiu vlastností mezifázových rozhraní či studiu procesu gelace agarosových gelů. Z velké části byly výsledky porovnávány a s výsledky klasické reologie. Na základě získaných dat byla diskutována možnost využitelnosti dané metody pro konkrétní systém, či případná doporučení pro budoucí měření. Byly také nastíněny hlavní výhody či limity měřitelnosti jednotlivými technikami v porovnání s metodou klasické reologie.
Studium hydratace biokoloidů
Hývnarová, Lucie ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Předmětem studia této diplomové práce bylo prozkoumání hydratačních vlastností vybraných biokoloidů. Konkrétně byly zkoumány huminové látky (fulvinové a huminové kyseliny), hyaluronové kyseliny ve třech molekulových hmotnostech, dextran a chitosan. Hydratační vlastnosti vybraných biokoloidních látek byly zkoumány různými metodami. Byl sledován vliv obsahu vody při rozpouštění látek a různá doba, po kterou voda působila na biokoloidy. Výsledkem měření diferenční kompenzační kalorimetrie DSC byly entalpie a teploty krystalizace a tání. Při použití perfúzní kalorimetrie byly výsledkem tepelné toky. K určení vlhkosti použitých biokoloidů, po měření perfúzní kalorimetri, byla použita termogravimetrické analýza TGA.
Nové metody studia reaktivity a transportních vlastností biokoloidů
Smilek, Jiří ; Weidlich,, Tomáš (oponent) ; Pabst, Willi (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Účelem předložené dizertační práce bylo studium reaktivity, transportních a bariérových vlastností biokoloidních a syntetických polymerních látek prostřednictvím jednoduchých difúzních technik. Studován byl především vliv základních fyzikálně-chemických parametrů (teplota, koncentrace, pH a modifikace materiálu) na reaktivitu výše uvedené skupiny látek. Jako vhodné modelové materiály, jejichž vlastnosti byly zkoumány, byli vybráni zástupci biokoloidních látek (huminové kyseliny, alginát, chitosan respektive hyaluronan) a jako zástupce syntetického polymeru (polystyrensulfonát). Reaktivita výše uvedených substancí byla zkoumána interakcemi s opačně nabitými organickými barvivy (methylenová modř, rhodamin 6G případně amidočerň 10B) v hydrogelových médiích na bázi termoreverzibilního lineárního polysacharidu (agaróza). Pozornost byla věnována rovněž charakterizaci zkoumaných látek, stejně tak jako hydrogelovým matricím, která byla realizována základními fyzikálně-chemickými metodami (infračervená spektrofotometrie, reologie, elementární analýza, termogravimetrie, rastrovací elektronová mikroskopie). Klíčovou oblast celé dizertační práce představuje optimalizace zvolených difúzních technik (metoda difúzní cely a nestacionární difúze v kyvetách) pro studium reaktivity, bariérových a transportních vlastností zvolených látek tak, aby se vyvinuté metody daly využít jako univerzální metoda pro studium reaktivity širokého spektra látek při různých experimentálních podmínkách. Na základě stanovení fundamentálních difúzních parametrů (difúzní koeficient, čas průchodu, koncentrace na rozhraní hydrogel-roztok, tortuozní faktor, zdánlivá rovnovážná konstanta a rozdělovací koeficient) bylo usuzováno o reaktivitě a transportních vlastnostech vybraných biokoloidních respektive syntetických substancí.
Dynamic tensiometry of biocolloids
Kulilová, Pavlína ; Mašek, David (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Hyaluronic acid is currently one of the biomolecules with great interest which is widely used in medicine and cosmetics and its investigation is very important for future use. The aim of this work was to investigate the surface behavior, using dynamic tensiometry method, of different systems namely hyaluronic acid, its hydrophobic derivatives and SDS solutions for comparison. These compounds were investigated in water and in sodium counterions. The observed systems were measured in various concentration ranges under the laboratory temperature. It was performed two methods employing a BPA-800P Bubble Pressure Tensiometer which is completely new apparatus and new technique of tensiometry measuring. There were proposed some experiments for biocolloids research to find usable possibilities of this apparatus for next research works. Results of thesis show single surfactants differences depending on their concentration and used environment. Hyaluronic acid exhibits no surface activity in contrast to its derivatives and SDS.
Hydratace biokolidů - kalorimetrická studie
Šméralová, Ester ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce bylo studium hydratace vybraných biokoloidních látek, konkrétně huminových látek (huminových kyselin a fulvinových kyselin), kyseliny hyaluronové se třemi různými molekulovými hmotnostmi, chitosanu a dextranu. Interakce biokoloidů s vodou byly studovány různými metodami. Byl sledován vliv rozpustnosti, struktury, funkčních skupin v molekule na sorpční a hydratační schopnosti těchto biokoloidů. V případě hyaluronanu byl sledován také vliv molekulové hmotnosti. Výsledkem měření diferenční kompenzační kalorimetrie DSC a perfuzní kalorimetrie byly tepla hydratace, entalpie a teploty krystalizace a tání. K určení obsahu původní vlhkosti ve vzorcích byla použita termogravimetrická analýza TGA.
Studium hydratace biokoloidů
Hývnarová, Lucie ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Předmětem studia této diplomové práce bylo prozkoumání hydratačních vlastností vybraných biokoloidů. Konkrétně byly zkoumány huminové látky (fulvinové a huminové kyseliny), hyaluronové kyseliny ve třech molekulových hmotnostech, dextran a chitosan. Hydratační vlastnosti vybraných biokoloidních látek byly zkoumány různými metodami. Byl sledován vliv obsahu vody při rozpouštění látek a různá doba, po kterou voda působila na biokoloidy. Výsledkem měření diferenční kompenzační kalorimetrie DSC byly entalpie a teploty krystalizace a tání. Při použití perfúzní kalorimetrie byly výsledkem tepelné toky. K určení vlhkosti použitých biokoloidů, po měření perfúzní kalorimetri, byla použita termogravimetrické analýza TGA.
Hydratace biokolidů - kalorimetrická studie
Šméralová, Ester ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce bylo studium hydratace vybraných biokoloidních látek, konkrétně huminových látek (huminových kyselin a fulvinových kyselin), kyseliny hyaluronové se třemi různými molekulovými hmotnostmi, chitosanu a dextranu. Interakce biokoloidů s vodou byly studovány různými metodami. Byl sledován vliv rozpustnosti, struktury, funkčních skupin v molekule na sorpční a hydratační schopnosti těchto biokoloidů. V případě hyaluronanu byl sledován také vliv molekulové hmotnosti. Výsledkem měření diferenční kompenzační kalorimetrie DSC a perfuzní kalorimetrie byly tepla hydratace, entalpie a teploty krystalizace a tání. K určení obsahu původní vlhkosti ve vzorcích byla použita termogravimetrická analýza TGA.
Mikroreologie biokoloidních systémů
Hnyluchová, Zuzana ; Omelka, Ladislav (oponent) ; Kráčalík, Milan (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Cílem předložené dizertační práce bylo důkladné studium pasivních mikroreologických technik, jakožto nových metod pro možnost charakterizace viskoelastických vlastnosti látek, které vykazují jisté výhody či možnosti poskytnou doplňkové informace k dlouhodobě využívané klasické reologii. Z široké škály pasivních metod byly během přípravy dizertační práce v praxi zavedeny a využity jednočásticová video - mikroreologie s vyhodnocením pomocí IDL softwaru, mikroreologie založená na rozptylu světla – DLS mikroreologie a FCS mikroreologie. Navíc byl také vytvořen skript v prostředí Matlabu pro jednoduché vyhodnocení viskozity vzorku z velmi malého objemu. Aplikovatelnost těchto metody byla zkoumána u nejrůznějších biokoloidních systémů jako jsou roztoky či gely kyseliny hyaluronové, ke studiu vlastností mezifázových rozhraní či studiu procesu gelace agarosových gelů. Z velké části byly výsledky porovnávány a s výsledky klasické reologie. Na základě získaných dat byla diskutována možnost využitelnosti dané metody pro konkrétní systém, či případná doporučení pro budoucí měření. Byly také nastíněny hlavní výhody či limity měřitelnosti jednotlivými technikami v porovnání s metodou klasické reologie.
Nové metody studia reaktivity a transportních vlastností biokoloidů
Smilek, Jiří ; Weidlich,, Tomáš (oponent) ; Pabst, Willi (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Účelem předložené dizertační práce bylo studium reaktivity, transportních a bariérových vlastností biokoloidních a syntetických polymerních látek prostřednictvím jednoduchých difúzních technik. Studován byl především vliv základních fyzikálně-chemických parametrů (teplota, koncentrace, pH a modifikace materiálu) na reaktivitu výše uvedené skupiny látek. Jako vhodné modelové materiály, jejichž vlastnosti byly zkoumány, byli vybráni zástupci biokoloidních látek (huminové kyseliny, alginát, chitosan respektive hyaluronan) a jako zástupce syntetického polymeru (polystyrensulfonát). Reaktivita výše uvedených substancí byla zkoumána interakcemi s opačně nabitými organickými barvivy (methylenová modř, rhodamin 6G případně amidočerň 10B) v hydrogelových médiích na bázi termoreverzibilního lineárního polysacharidu (agaróza). Pozornost byla věnována rovněž charakterizaci zkoumaných látek, stejně tak jako hydrogelovým matricím, která byla realizována základními fyzikálně-chemickými metodami (infračervená spektrofotometrie, reologie, elementární analýza, termogravimetrie, rastrovací elektronová mikroskopie). Klíčovou oblast celé dizertační práce představuje optimalizace zvolených difúzních technik (metoda difúzní cely a nestacionární difúze v kyvetách) pro studium reaktivity, bariérových a transportních vlastností zvolených látek tak, aby se vyvinuté metody daly využít jako univerzální metoda pro studium reaktivity širokého spektra látek při různých experimentálních podmínkách. Na základě stanovení fundamentálních difúzních parametrů (difúzní koeficient, čas průchodu, koncentrace na rozhraní hydrogel-roztok, tortuozní faktor, zdánlivá rovnovážná konstanta a rozdělovací koeficient) bylo usuzováno o reaktivitě a transportních vlastnostech vybraných biokoloidních respektive syntetických substancí.
Dynamic tensiometry of biocolloids
Kulilová, Pavlína ; Mašek, David (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Hyaluronic acid is currently one of the biomolecules with great interest which is widely used in medicine and cosmetics and its investigation is very important for future use. The aim of this work was to investigate the surface behavior, using dynamic tensiometry method, of different systems namely hyaluronic acid, its hydrophobic derivatives and SDS solutions for comparison. These compounds were investigated in water and in sodium counterions. The observed systems were measured in various concentration ranges under the laboratory temperature. It was performed two methods employing a BPA-800P Bubble Pressure Tensiometer which is completely new apparatus and new technique of tensiometry measuring. There were proposed some experiments for biocolloids research to find usable possibilities of this apparatus for next research works. Results of thesis show single surfactants differences depending on their concentration and used environment. Hyaluronic acid exhibits no surface activity in contrast to its derivatives and SDS.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.